Tajemný osud-4. díl

1. května 2013 v 12:32 | lagunday |  Povídky
Čtvrtý díl jsem napsala na základě vaší podpory a zájmu........... Děkuji.



Sára ležela v posteli ve svém pokoji. Tiše přemítala o včerejším večeru. Kdo chodil kolem jejich zahrady? A proč? Kudy se tam dostal a jak je možné, že se bojí Seorase? Možná už ty kroky ostatní také slyšeli, jen se báli to přiznat. Ale to je nesmysl, Angelika by se s tím okamžitě svěřila Jackovi a Elen by zkoumala případ dál. Co to se mnou je?, pomyslela si Sára. Vždyť byla vždycky hrdinkou skupiny, tak proč se to bojí říct?
No nic, nebude se tím zabývat. Po tom, co se ty kroky začali vzdalovat ji Seoras pozval na schůzku. Nejdřív půjdou do restaurace na večeři a pak na malou noční procházku při měsíčku. Ačkoli nebyla romantička, tohle se jí zamlouvalo. On se jí zamlouval....

*****

"Angeliko?" zeptala se Elen.
"Ano, co se děje?"
"Já jen.......Sára mi včera připadala trochu zvláštní. Víš přece jak přišla se Seorasem z té kuchyně," vyprávěla Elen.
"Toho jsem si taky všimla, ale nebude to tím, že ji Seoras pozval na rande? Možná z toho byla tak přešlá,"rozjímala nad svými úvahami Angelika.
"Asi. Angeliko, vím že to není správné, ale myslím si, že bychom je na tom rande měli sledovat. Pro bezpečnost. Já.....chtěla jsem ti to říct dřív, ale poslední dobou se mi zdá, že mě někdo sleduje."
"Tobě se to zdá taky!!!,"vykřikla Angelika a vyskočila ze židle.
"Vážně......ty máš stejný pocit jako já? Tak to už je víc než jasné, musíme tam nenápadně být s ní,"rozhodla Elen.
"V kolik mají sraz u té restaurace?"
"V osm. Sejdeme se teda tam. Měli bychom Sáru varovat."
"Měli, je to správné,"uzavřela Angelika.

*****

Sára nervózně čekala před restaurací. Na sobě měla tmavě modré tílko bez ramínek, černou koženou bundičku, bílé kalhoty a červené lodičky. Chtěla vypadat pěkně, ale drsně a nedostupně. To se jí povedlo. Seoras přicházel proti ní a zíral, jako kdyby spadl z višně. Očividně ho oslnila.
"A-ahoj,"řekl překvapeně.
"Ahoj,"odpověla a nedočkavě přešlápla.
"Moc ti to sluší, vypadáš úžasně."
Těmito slovy ji vysloveně šokoval.
"Díky.....půjdeme?"
"Jasně,"odvětil a přidrzle se na ni usmál.
Pak společně vstoupili do luxusní restaurace. Když se otočili, křoví za nimi tiše zašustilo......

*****

Večeře se Seorasem byla báječná. Choval se k ní pozorně a byl vtipný. Působil na ni ochranitelsky a pomohl jí například se sundáním kožené bundy. V jeho drsném obalu se přece jen skrývalo malé jemné jádro. On byl ten první kluk, se kterým si opravdu rozuměla. Cítila, že oba plují na stejné vlně a u něj to vypadalo nápodobně.
Po výtečné večeři se ruku v ruce vydali tmavým parkem na noční vycházku. Povídali si, smáli se, poznávali jeden druhého a užívali si. V tom se ale Seoras zastavil a jakoby zavětřil.
"Co se děje?"zeptala se ho.
Neodpověděl jí. Chvíli ještě stál a pak ji popadl za ruku a rozběhl se.
"Dělej, utíkej dál, nezastavuj se a neotáčej!"zakřičel na ni pustil ji a zastavil.
Sára byla ale moc tvhohlavá na to, aby ho pochlechla.
"Proč?"unikla jí tichá slova.

A právě v téhle chvíli se to stalo. I kdyby žila pět set let, navždycky by si to pamatovala. Někdo do ní zezadu prudce narazil a povalil ji na zem. Ležela na břiše a tak mu neviděla do obličeje. Snažil se jí svázat ruce za zády a ona nemohla nic udělat. Zavřela oči a usilovně přemýšlela. Najednou nad ní ale nikdo nebyl. Pomalu se ohlédla a spatřila Seorase, jak stojí před ní a brání ji. Byl neuvěřitelně silný a zápasil s třemi útočníky najednou.
"Sáro!"
Podívala se za sebe. Elen a Angelika se k nim řítily plnou rychlostí. Byly asi pět metrů od ní, ale zastavily se a zalapaly po dechu. Co se stalo? Ohlédla se zpátky k Seorasovi a dostala naprostý šok. Už před ní nebyl Seoras, ale krásný velký vlk. Měl šedé zbarvení srsti. Cenil tesáky a pořád stál před Sárou. Bojoval už s pěti útočníky. Jednoho odhodil kus od sebe a druhého strčil do těch posledních třech. Zavrčel divokým a výhružným zvukem. Zdálo se, že je vyděsil. Ještě se pokusili o jeden útok a zmizeli ve tmě. Sára seděla na zemi a upřeně zírala na to, co se tu odehrálo. Elen a Angelika dělali zřejmě to samé, akorát ve stoje.

Seoras se ve vlčí podobě ohlédl na Sáru a rozběhl se hloub do lesa. V tom okamžiku, kdy se na ní díval se jí zdálo, že v jeho očích zahlédla záblesk bolesti....
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kasimo kasimo | Web | 4. května 2013 v 10:56 | Reagovat

HEZKÉ (y) a to píšeš sama

2 cambera cambera | Web | 5. května 2013 v 20:06 | Reagovat

Pro kasimo: Ano, to píšu sama. I nápad na děj byl můj.

3 mifiťáci mifiťáci | Web | 6. května 2013 v 21:11 | Reagovat

Tenhle díl m

4 Casy Casy | Web | 6. května 2013 v 21:12 | Reagovat

mám ze všech nejradši! Zbožňuju takovéhle děje. :D

5 kasimo kasimo | Web | 7. května 2013 v 21:29 | Reagovat

[2]: tak to jsi dobrá,jde ti to
a jestli cheš můžeme mýt spřátelený blog :-)

6 cambera cambera | Web | 8. května 2013 v 8:45 | Reagovat

Pro kasimo: Jistě, můžeme mít spřátelený blog.

7 Amanda Amanda | Web | 8. května 2013 v 12:13 | Reagovat

Hmm, určitě pracuj na pokračování. Dokonalý!!!

8 Wendyss Wendyss | E-mail | Web | 8. května 2013 v 18:12 | Reagovat

prostě super!!!!!

9 Ann ♥ Ann ♥ | Web | 9. května 2013 v 20:02 | Reagovat

krásný :)

10 kasimo kasimo | Web | 10. května 2013 v 15:55 | Reagovat

[6]: tak jo jdu  tě zapsat:-)

11 Nalouwi Nalouwi | 15. května 2013 v 21:00 | Reagovat

Hustý tak tahle povídka je taky dost dobrá! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama